Jsem z generace, která pamatuje „Místní lidovou knihovnu" v budově bývalého Místního národního výboru. V malé místnosti, uprostřed knížek v hnědých papírových obalech, opatřených modro-bílými štítky nás vítal pan Šustek svým „Salám alejkum...".
Knížky, to byl pro nás svět plný kouzel a fantazie. Dospělí při nich zapomínali na starosti běžných dnů, nám klukům vládnul Vinetou. (Občas jsme se i potajmu dostali k Rychlým šípům, tenkrát zakázané literatuře.)
Uběhla léta, doba i poměry se změnily, ale knížky se čtou stále. I když, po pravdě, díky všem možným moderním komunikačním technologiím a určitě i díky nechuti mladých číst, návštěvníků knihoven rázně ubylo.
Své k tomu může říct Mgr. Anna Josefíková, která v současnosti vede místní oddělení Městské knihovny Uh. Brod, které má sídlo na naší základné škole. Nemá zde jen knihy, ale i počítač s internetovým připojením volně přístupným pro návštěvníky.
Na uvítanou od ní uslyšíte veselé sokolské „Nazdar". Ona to totiž není jen knihovnice a učitelka v důchodu, ale i stále aktivní členka turistického oddílu Sokola v Uherském Brodě.
No a tak při návštěvách knihovny (a pomocí mailů) vzniknul tento rozhovor: