Kráse slavnostního večera plného lidových písní, tanců a veselých historek to velice prospělo.
"Stará garda" předvedla, že nic ze svého tanečního a pěveckého umu nezapomněla. Ba naopak. Elán, jaký ze všech pršel, byl až neskutečný. Když osmička šohajů (dnes už některých i dědáčků) nastupovala na jeviště za zpěvu písně "Rozmarýn, rozmarýn, ja zelený rozmarýn...", až člověka zamrazilo z té krásy. Však taky během večera byli všichni mnohokrát odměněni srdečným potleskem.
S většinou vystupujících jsem měl možnost mluvit před i po vystoupení. Byli nadšení z toho, co dokázali, že se sešli, že vystupovali, měli úspěch. A tady jsou odpovědi Mirka Soviše na několik otázek:
1. Kdo s nápadem na vystoupení přišel?
Tento nápad se začal rodit již při vystoupení cimbálové muziky Šabla ve vánočních brodských legendách. Ředitel Domu kultury pan Mikulík zjistil, že CM Šabla "slaví " tento rok 40 let od svého založení, a proto jim navrhl, že uspořádají tedy vystoupení při této příležitosti. No a protože Šabla hrála souboru Rozmarýn, požádal nás primáš Staňa Škubal, abychom jim - zakládající členové - při tomto jejich pořadu vystoupili.
Tomáš Lekeš doplňuje: "Francek Vlčnovský, to je takový motor do všeckého. Ten nás dokázal pobláznit."
2. Jak těžké bylo dát páry dohromady?
Musím říct, že dát páry dohromady nebylo až tak těžké. U chlapů to bylo jasné skoro hned - myslím, že až na vyjímku, nikdo neodmítl. U žen to bylo trochu horší, ale nakonec se podařilo sehnat všech 8. Nebyly to ovšem všichni zakládající členové, ale i ti trošku pozdější. Horší problémy byly ovšem se sehnáním potřebných velikostí košil, vest atd, protože hlavně chlapi trošku zmužněli.....
3. Kdo všechno se na podiu objevil a jak jste nacvičovali?
Zkoušky probíhaly asi měsíc - dvakrát týdně. Přes týden na bývalém MNV Újezdec v klubovně Rozmarýnu a v neděli společně se Šablou na DK Uh. Brod. Všichni to vzali opravdu poctivě, prestižně. Vzpomenout si na čísla a kroky nebyl až takový problém - stále to v nás je a zůstalo. Na zkouškách se vzpomínalo na začátky, zážitky ze zájezdů, na blbosti, které se dělali - no prostě bylo to perfekt - byl to takový měsíční motor, který každému vlil novou krev do žil. Vystupovali:
muži - Tomáš Lekeš, Stanislav Kovařík, Michal Kelíšek, Miroslav Soviš, Franta Vlčnovský, Jan Moštěk a Jan Vacula
ženy - Hela Pijáková, Anička Lekešová, Eva Pijáková, Marie Kovaříková, Marie Kelíšková, Hana Juračková, Yveta Škubalová a Marie Rapantová
Pomohli nám ještě paní Dáša Mojžíšková s vázáním šátků a Jožka Kovařík - odborný poradce.
Tomáš Lekeš: "Kolikrát se člověkovi ani nechtělo, únava po pracovním dnu byla velká. Ale jak se začalo zkoušet, všechno jako kdyby z člověka spadlo. Zase byla sranda, v hlavách plno nápadů...paráda. A to jsme se teprve v pátek před vystoupením poprvé secvičovali v kompletním složení a až v sobotu s muziků."
4. A pocity z nácviků a samotného vystoupení?
Pocity z tohoto vystoupení a vůbec přípravy mám opravdu výborné. Ne že bychom neměli trému, ale přece jen po tolika letech tam trošku obavy byly. Myslím ale, že po prvním výstupu to z nás ale všechno spadlo, a pak (i za pomoci dobrého vínka) to bylo dobré. Při nástupu na první číslo - Rozmarýn, jak jsme stáli v řadě vedle sebe mi skoro vyhrkly do očí slzy dojetí. Byly jsme překvapeni a dojati ohlasem a nadšením publika. Nevím jestli se ještě můžeme dát někdy dohromady, spíše ne, asi určitě ne v tomto složení, ale v roce 2012 má Rozmarýn 40 let výročí - tak uvidíme........????
Tomáš Lekeš: "Paráda! Stálo to za tu námahu."
Střípky ze zákulisí a hlediště:
„Já tú vestu na sebe neobleču, mosím první obléct vestu na košulu beze mňa a potom košulu aj s vestů na mňa“ - Jaroš Uher - podařilo se to za pomoci dvou "natahovaček"
„Babičko, dědeček tancuje s nějaků druhů babičků …“
Snad se tato parta nesešla naposledy. Jak řekl Mira Soviš při závěrečné gratulaci: "Kluci, už sa nescházajte po čtyřiceti rokoch, ale každý rok, aby se tato parta zase roztančila."
On je stejně ale Franta Vlčnovský se svými nápady nenechá dlouho odpočívat.
Přejme si to, protože takovýchto hezkých zážitků není nikdy dost.
-josr-