GULÁŠFEST 2021

 

Z HISTORIE NAŠEHO KROJE

 Když tak člověk někdy brouzdá po internetu a ví co hledá, narazí na velmi zajímavé věci.

To se stalo mně, když jsem se pídil o všem možném, co se týká historie Újezdce, potažmo jeho kroje.

Na Digitálna mapa Tradičnej kultúry (folklornamapa.sk) je toho tolik, že i ti, kteří se folkloru u nás věnují spoustu let, byli tímto uceleným souborem velmi mile překvapeni.

Máme být na co pyšní. Jen to ale nesmíme nechat zaniknout. Ale "Oldi", Rozmarýn, Čerešňa a Súsedé, to je snad záruka toho, že tyto obavy jsou zbytečné.   

-josr-

NAJDI TŘI ROZDÍLY

Známá hra se hodí i k těmto snímkům.

                                    

                                     Tentokrát ale ihned podám nápovědu:

1)      Jedna fotografie je z roku 1921, druhá z roku 2021

2)      Jedna je černobílá, druhá barevná

3)      Na jedné je hospoda se sálem, na druhé obchod

  

Kdo mne trochu zná, ví o čem chci psát.

Naše obce totiž, na dlouhý čas, přišly o možnost mít solidní kulturní zázemí. Kompletně se zhroutily naděje na společenské prostory, ve kterých bychom se mohli scházet při plesech, zábavách, divadle, či vystoupení našich folklorních a pěveckých souborů.

Letos je tomu sto let, co inženýr Čuda (jinak taky stavitel železnice z Újezdce do Luhačovic) dal hospodě nám tak známou tvář. Přistavěl patro, zřídil pokoje pro hosty, zlepšil zázemí…století uběhlo a místo výčepu, stolů a židlí, místo opony a promítacího plátna jsou nyní regály s potravinami, nápoji, se zbožím smíšeným a různým jiným.

Ne, nemám nic proti podnikavosti našich vietnamských spoluobčanů. Léta s nimi přicházím služebně do styku. A vím, že jejich pracovní nasazení je, u naprosté většiny z nich, až skoro neskutečné.    

Nechci ani uvést do rozpaků současné vedení našeho města. Jen mne mrzí, a v tom určitě nejsem sám, že léta nám byly různými jeho představiteli slibovány výše zmiňované kulturní prostory. No a výsledek? Ten je vidět na barevném snímku. Dostalo se nám dalšího minimarketu.

Vylepšilo se sice zásobování, „zakopala se“ ale kultura. V době komerce je chuděrka odsunuta na vedlejší kolej. Ale bez ní a bez vztahu k historii a tradicím vždy hrozí, že pak zanikají vztahy k rodným místům, ke kořenům rodů, k rodnému kraji.

Bohužel.

-josr-

P.S. Ve čtvrtek 19.8.21 broběhlo, z iniciativy pana starosty ing. F. Kubáníka, setkání zástupců všech spolků a organizací z našich obcí. Hospoda sice "padla", ale něco tady pro kulturu přece vytvořit musíme. Tak zněl závěr z tohoto jednání. 

Stalo se: FC Bayern München versus TJ SOKOL Újezdec – Těšov

Letošní červencový slunečný podvečer někde v kempu na břehu řeky Ohře.

Parta tatínků je s dětmi na týdenním vodáckém výletě.

Všichni se dobře znají, všichni se dobře baví. Děti, holky a kluci ve věku 7 – 16 let, se umí ve volnu po pádlování samostatně zabavit. Jelikož jsou to všichni sportovci, nápad na fotbalový turnaj nebyl pro nikoho překvapením. Samozřejmě, že tatínkové se museli přidat. A samozřejmě každý tým musel mít svůj název.                                                                                                                                                                       A tady se dostáváme k nadpisu článku. Náš „prostřední“ vnuk Patrik, co by kapitán jednoho z mančaftů, s  úplnou samozřejmostí oznámil, že se budou jmenovat TJ SOKOL Újezdec – Těšov. O překvapivých výrazech ostatních zúčastněných asi ani není nutno psát. Zvlášť když mnozí ani nevěděli, kde vlastně ten „Újezdec-Těšov“ leží. Patrik si ale stál za svým návrhem.

Tím se stalo, že „naši“ nastupovali proti týmům zvučných jmen. Bohužel ale výsledky těchto duelů doposud světové agentury nestačily zpracovat J

Já jsem ale měl, při vyprávění o této akci, tak nějak zvláštně hezký pocit. Docela jsem byl (a jsem) pyšný na to, jak se vnuk, už několik let s rodiči žijící ve Švýcarsku, nestydí znát k místu kde má rodinu, k vesnici odkud pochází jeho maminka, ke klubu za který dříve hrál jeho taťka a taky praděda,  strýc…… a taky já.

Takový malý střípek radosti v té současné divné době.

- josr-