Známá hra se hodí i k těmto snímkům.
Tentokrát ale ihned podám nápovědu:
1) Jedna fotografie je z roku 1921, druhá z roku 2021
2) Jedna je černobílá, druhá barevná
3) Na jedné je hospoda se sálem, na druhé obchod
Kdo mne trochu zná, ví o čem chci psát.
Naše obce totiž, na dlouhý čas, přišly o možnost mít solidní kulturní zázemí. Kompletně se zhroutily naděje na společenské prostory, ve kterých bychom se mohli scházet při plesech, zábavách, divadle, či vystoupení našich folklorních a pěveckých souborů.
Letos je tomu sto let, co inženýr Čuda (jinak taky stavitel železnice z Újezdce do Luhačovic) dal hospodě nám tak známou tvář. Přistavěl patro, zřídil pokoje pro hosty, zlepšil zázemí…století uběhlo a místo výčepu, stolů a židlí, místo opony a promítacího plátna jsou nyní regály s potravinami, nápoji, se zbožím smíšeným a různým jiným.
Ne, nemám nic proti podnikavosti našich vietnamských spoluobčanů. Léta s nimi přicházím služebně do styku. A vím, že jejich pracovní nasazení je, u naprosté většiny z nich, až skoro neskutečné.
Nechci ani uvést do rozpaků současné vedení našeho města. Jen mne mrzí, a v tom určitě nejsem sám, že léta nám byly různými jeho představiteli slibovány výše zmiňované kulturní prostory. No a výsledek? Ten je vidět na barevném snímku. Dostalo se nám dalšího minimarketu.
Vylepšilo se sice zásobování, „zakopala se“ ale kultura. V době komerce je chuděrka odsunuta na vedlejší kolej. Ale bez ní a bez vztahu k historii a tradicím vždy hrozí, že pak zanikají vztahy k rodným místům, ke kořenům rodů, k rodnému kraji.
Bohužel.
-josr-
P.S. Ve čtvrtek 19.8.21 broběhlo, z iniciativy pana starosty ing. F. Kubáníka, setkání zástupců všech spolků a organizací z našich obcí. Hospoda sice "padla", ale něco tady pro kulturu přece vytvořit musíme. Tak zněl závěr z tohoto jednání.