ADVENTNÍ PŘÁNÍ

 

UŽ TO BYLO, ALE ZA PŘIPOMÍNKU STOJÍ

 Jak už jsem v některém z předchozích článků zmínil, psaní mám jako koníček, takže občas mi některá z událostí vztahující se k historii obce, uteče mezi prsty. A že těch „půlkulatých“ a „kulatých“ výročí letos bylo. Posuďte sami: 

14. 4. – V tento den, roku 1920, je vydán zákon č. 266 sb., v němž se v paragrafu 3 říká, že nejpozději do konce dubna roku 1925 musí být zavedeny všechny nově stanovené názvy obcí a měst. Týkal se i té naší.

V knize „Újezdec u Luhačovic, historie farnosti a obce“, na str. 86 je uvedena citace z kroniky vedené tehdejším farářem P. Skácelem:

Zápis v zemských deskách z roku 1383 je Agyzd – Ugizd, zápisy z 15. století mluví o Ugyezdě a Ugezde, ale že staří lidé říkají „jdou do Újezdca“, a když starý Žuja z Brodu dokazuje, že to byl vždycky Ujezdec, tak je to dle učitele měšťanské školy, Ferd. Prágera z Uh. Brodu plným důkazem, že naši milí předkové si postavili Újezdec a z něho jim ti germáni (satoři) udělali Augezd – Újezd.

Od zemské pol. správy přišel dotaz, brzo po převratě, co míní pan farář o tom Újezdci. Napsal jsem jim to, citoval prameny, ale prosím Vás takový farář – a odborný učitel!

A tak nám poručila naše Uh. Brodská okr. politic. správa, lépe řečeno ohlásila v úředním věstníku č. 1 a 2 1925 pod č. 81 Statistickým lexikonem obcí v Republice Českoslov. díl II., vydaným ministerstvem vnitra a státním úřadem statistickým, byly úřední názvy obcí zdejšího okresu stanoveny následovně: Změny jsou Komňa (dříve Komna), Bystřice dostala přídomek pod Lopeníkem, Hradčovice (dříve Hračovice), Suchá Loz (dříve Suchá Loza), Hřivinův Újezd (dříve Hřivný Újezd). Z našeho Políchna udělali Polichno. A náš Újezd dostal přívěšek –ec. Tak rozhodnuto a zároveň vážně připomenuto.....

....Tak zanikl  Ugyezd – Ugiezd – Ugezd – Oujezd – Újezd – Újezdec u Luhačovic a do historie vstoupil Újezdec.

V roce 1960 jsme znovu Újezdcem u Luhačovic, nyní (po dávném sloučení s Uh. Brodem) zase Újezdec

V knize o naší farnosti jsou i další zajímavá data:  

Sto dvacet let se vlakem vozíme do jedněch z nejhezčích lázní v republice. 

18. 7. 1905  byla provedena zkušební jízda na prvém úseku tratě z Újezdce do Luhačovic. Lokomotiva s dvěma vagony projela až ke stranici Polichno. Stavba samotná byla započata na podzim roku 1904. Slavnostní provoz byl zahájen 12. října toho samého roku. První vlak vyjel v 8 hod. ráno. (str. 60)

Ke stoletému výročí této události vyšla velmi zajímavá publikace sepsaná Radovanem Jančářem a Tomášem Lekešem st., kterou je možno si vypůjčit v místní knihovně.

Před 95 lety, 5. 9. 1930, o páté hodině odpoledne, se v Újezdci poprvé začalo svítit elektrickým světlem. Kostel byl poprvé slavnostně nasvícen druhou říjnovou neděli, na růžencovou slavnost (str. 92)       

Pětaosmdesát let má naše fara. S její stavbou se započalo 17. 5. 1940 (str. 104), na konci války byla značně poničena, oprava stála nemalé úsilí. Stará budova stála uprostřed bývalé návsi, naproti Obecné školy.

 

Před 75 lety, 24. 10. 1950,  je v obci založeno Jednotné zemědělské družstvo, prvním jeho předsedou byl Josef Hladiš. 

O tomto, ale i třeba o tom, že místní fotbalový oddíl slavil letos 95 let, stolně tenisový osmdesát, o tom že oddíl odbíjené při TJ Sokol byl založen před sedmdesáti lety a před tolika se konala i první zdejší Spartakiáda, že první kabiny na hřišti se vybudovaly před šedesáti lety, před pětačtyřiceti se otevřela slavnostně nová škola a třeba také o tom, jak došlo ke sloučení fotbalových oddílů Těšova a Újezdce (ano, byly doby, kdy fungovaly samostatně, kdy rivalita byla až neskutečná) se rozepíšu zase jindy. 

Fotografie nedávno upravených sportovišť u naší školy

 

-josr-

 

BLAHOPŘÁNÍ K PĚTAOSMDESÁTINÁM

Různých poznámek o obci mám spoustu, bohužel ale ještě jsem nezpracoval seznam našich pamětníků a jejich data narození. A tak není divu, že o jednom významném životním jubileu jsem se dozvěděl dost pozdě.

V úterý 21. 10. oslavil 85. narozeniny pan Josef Kovařík, „strýček Kovařík“, jak já tomuto čilému pánovi celý život říkám.

Za nás oba, editory Bločku, přeji strýčkovi nejenom vše nejlepší, jak se vždy praví, ale taky dobré zdraví, životní elán a pohodu. Také posílám velké díky za všechna ta léta, která věnovali folklornímu souboru Rozmarýn, jehož byli zakladatelem, projeli s ním kus světa, zažili spoustu nádherných vystoupení. A také za službu naší farnosti. V ní léta působí nejen jako kostelník, ale také jako akolita (může vykonávat obřadní povinnosti při mších).  

Ať zdravíčko slouží a jste ještě dlouho mezi námi.

-josr - , -p@rs-

Tento snímek je už památeční. V únoru 2022 mně strýček přinesli kopii ručně psaných dokumentů o založení místního JZD. Hezká, nečekaná návštěva, k tomu velmi zajímavý dokument. Samozřejmě při ní došlo na vzpomínání u fotek a videí. 

VĚK JE JEN ČÍSLO

 Tuto známou větu potvrzuje člen oddílu stolního tenisu naší TJ, Franta Man. 

Ve čtvrtek 30. října jsem "služebně" zašel na trénink stolních tenistů. Nejenže jsem byl příjemně překvapený počtem mladých hráčů, kteří u zelených stolů pilovali své dovednosti, pod přísným dohledem trenéra a vedoucího oddílu Pavla Lekeše, ale měl jsem po čase opět to štěstí vidět v akci Frantu. Věkový rozdíl mezi jím a nejmladším členem oddílu je více než sedmdesát let! A Franta s pálkou stále válí. 

V posledním mistrovském zápase, do kterého nastoupil, uhrál tři a půl bodu. 

https://stis.ping-pong.cz/tabulka/svaz-420710/rocnik-2025/soutez-6310

Následující sobotu se chystá ve Strání vybojovat další. Klobouk dolů před jeho elánem. 

"Já s ním nehraju, všecko mně vracá", hudroval při tréninku Pavel Lekeš.  

Jo,  abych nezapomněl, 15. 11. bude Ferovi dvaaosmdesát!!!   

Aktuální tabulky naši týmů v soutěžích:

A: https://stis.ping-pong.cz/tabulka/svaz-420107/rocnik-2025/soutez-6207 

B: https://stis.ping-pong.cz/tabulka/svaz-420107/rocnik-2025/soutez-6209

C: https://stis.ping-pong.cz/tabulka/svaz-420710/rocnik-2025/soutez-6310

D: https://stis.ping-pong.cz/tabulka/svaz-420710/rocnik-2025/soutez-6311

Mládež  - Krajské pořadí 

https://view.officeapps.live.com/op/view.aspx?src=https%3A%2F%2Fzksst.cz%2Fwp-content%2Fuploads%2F2025%2F09%2FKP-mladeze-25-26-z-1.xls&wdOrigin=BROWSELINK

-josr-

DRUHÁ ČÁST VÝSTAVY V KNIHOVNĚ

 Od pondělí 27. října čeká na děti všeho věku další díl pohádkové výstavy. Tentokrát jí vévodí:

Spolu s dalšími hlavními dívčími pohádkovými postavičkami.

-josr-

POHÁDKOVÝ ŠKOLNÍ ROK V KNIHOVNĚ V ÚJEZDCI

Od září až do konce letních prázdnin bude knihovna v Újezdci u Luhačovic hostit výjimečnou výstavu s poetickým názvem Pohádkový školní rok. 

Výstava zve malé i velké návštěvníky do kouzelného světa pohádek, který provází celé generace. Uvidíte zde staré pohádkové knížky, hračky i společenské hry, jež kdysi patřily k dětství dnešních rodičů a prarodičů. Expozice však nabídne i méně známý pohled – připomene, že pohádky ve středověku nebyly vždy jen laskavé a veselé, ale často drsné, tajemné a poučné. 

Děti se budou moci aktivně zapojit a vyzkoušet si některou z retro her, jaké si kdysi hrály jejich maminky a tatínkové. 

Výstava je koncipována jako cyklus: každé dva měsíce se obmění, aby přinesla nová pohádková dobrodružství. Postupně tak ožijí klasické i moderní příběhy – od Červené Karkulky přes Rumcajse a Smolíčka až po oblíbené loutkové hrdiny Spejbla a Hurvínka. 

Úvodní část výstavy je věnována i jednomu zvláštnímu výročí. Před šedesáti lety poprvé zamával dětem Večerníček – a od té doby se stal neodmyslitelným symbolem českého dětství. Výstava tento fenomén připomene prostřednictvím oblíbeného pexesa, které připomíná ty nejstarší večerní pohádky. 

Přijďte si užít pohádkový školní rok do knihovny v Újezdci u Luhačovic. Čeká vás setkání se světem fantazie, vzpomínkami i překvapením, které může být stejně kouzelné, jako když kdysi zazvonil zvonec a pohádky byl konec. 

Otevřeno každou středu 15:00 – 18:00

Tuto zajímavou výstavu připravila rodačka z Těšova Magda Ďurďová, s instalací pomáhal její partner David Štaufčík a také Hanka a Josef Srníkovi.

Prvními návštěvníky byly děti z místní mateřské školky.

-josr- 

POVÍDÁNÍ O BONSAÍCH

Mirka Soviše léta znám jako vynikajícího bývalého fotbalistu, dlouholetého funkcionáře a předsedu naší TJ a také jako člověka, který má rád folklor. Vlastně až před necelým rokem jsem zaregistroval, že je i dost vášnivým pěstovatelem bonsaí. Od toho už pak byl jen krok k nápadu přichystat s ním následující povídání. Pravda, chystalo se od podzimu, ale snad se bude líbit. 

Miro, kdy u Tebe došlo k myšlence zajímat se o tuto zálibu? Přece jenom, každý Tě známe spíš jako fotbalistu a funkcionáře TJ, k tomu tanečníka a zpěváka Rozmarýnu. 

O bonsaje jsem se začal zajímat, až když jsme bydleli v Těšově, v novém domku. Mohlo to být někdy okolo roku 1992. Impulsem pro to bylo zhlédnutí nějaké výstavy - už si přesně nevybavuju. Ale od mládí jsem měl rád a zajímal se o zahradničení, zejména o péči o stromy - ošetřování, roubování, očkování apod. Nakoupil jsem si nějakou literaturu, naštudoval a začal. V tuto dobu už jsem aktivně fotbal, z důvodu dlouhodobého zranění nehrál, ale byl jsem ještě v jeho samostatném výboru. 

Na úvod si řekněme, co vlastně slovo " BONSAI " znamená: Jedná se o japonský výraz kde BON - mělká miska a SAI - rostlina. Tím je prakticky řečeno vše. Začal jsem tím prvním krokem a nakoupil první levné misky. Na nákup rostlin v centrech v tu dobu samozřejmě nebyly finance, tak jsem si hledal vhodné rostliny sám. „Zbonsajovat“ vlastně jde jakákoliv rostlina. 

Takže třicet let dost tvrdé práce a hlavně velké trpělivosti. Klobouk dolů. Měli s Tebou u této záliby trpělivost i Tvoji nejbližší? 

Musím říct, že ano měli, i když jsem se snažil stromečkům věnovat časově tak, abych tím co nejméně zatěžoval rodinu - zejména děti a jejich zájmy. 

Vzpomeneš si na úplně první "stromečky"? 

První stromky jsem hledal na pasinkoch a okrajích lesa, kde byly spásány dobytkem a měly už silnější kmínky. Byly to buky, javory, hlohy a pak i třeba jabloně, hrušně, duby atd. Některé z těchto mám doposud. Další jsem si vozil z jarního lyžování v Itálii, kde byly, zejména modříny, poškozené sesuvy kamení nebo sněhu, nebo jsem si vyhlédl při hřibařských vycházkách apod. Téměř všechny stromky mám vlastně " z vlastního chovu ".

 

Jak těžké je vypěstovat hezký tvar? 

Vypěstovat pěkný stromek je opravdu běh na dlouhou trať. Co volně v přírodě vyroste za jeden rok, v malé misce trvá 7-10 let. A nákup víceméně hotových rostlin v bonsaicentrech je velmi drahý. Pro rostliny v tak malých miskách je rozhodující voda a hnojivo. Voda denně, ve velkých vedrech i dvakrát denně a hnojivo každých 14 dnů. Takže je to prakticky stejné, jako když chováš domácí zvířata. Ty taky denně potřebuji pít a žrát. Pro vytvoření požadovaného tvaru stromku, se používají různé techniky pro tvarování a je nutné zaštipování pupenů (tam kde si nepřejeme, aby rostlina přirůstala) po celé vegetační období. Takže vlastně pořád rostlinku hlídáš, aby se ti nerozrostla směrem, kde nemá. 

Dobře, ale to vyžaduje i dost velkou představivost a být dopředu rozhodnutý jak konečný výsledek má vypadat 

Ano, přesně tak. Některým stromkům nechávám jejich přirozený tvar - jak jsem je získal - tím směrem pokračuju. Jiné se snažím různým drátováním a zaštipováním takzvaně „zestařit“. To znamená snažit se, aby získaly tvar starého stromku, třeba zasaženého bleskem, nebo zatěžovaného stálými větry apod. 

Jak dlouho trvá, než se z mladé sazenice stane "pravá" bonsaj?

Jak už jsem říkal, je to velmi dlouhá cesta. Když se díváš na vystavené bonsaje v bonsaicentrech, jejich stáří je u některých i přes 70 let. V Japonsku i třeba Číně jsou bonsaje staré i mnoho přes 100 let. Ale klidně uděláš i z malinkého stromku v malinké misce pěknou bansaičku - záleží na tom aby vzhledem vypadla jako zmenšenina starého stromku. 

K těm stylům. Vytváříš je všechny, nebo máš nějaký z nich osobně nejradši? Podle snímků máš "všehochuť" ale zdá se mi víc vzpřímených. 

Mám asi takovou všehochuť, nic úplně nehrotím a taky se všechno nemusí podařit, jak by sis představoval. Protože takové větší zásahy do rostliny už jsou potom nevratné. 

A co škůdci? Kdo je největším nepřítelem těchto rostlin? Když tedy pomineme hrající si děti. 

Je to stejné jako u "velkých" stromů? Největším nepřítelem je sucho. U listnáčků můžeš, když vidíš povadlé listy, ještě zasáhnout a něco napravit. U jehličnanů, když už vidíš uvadající větvičku, je mnohdy konec a rostlina hyne - bohužel i to se stává. Jinak běžní škůdci - většinou mšice na mladých výhoncích. 

Máš nějaký druh nebo konkrétní stromek, na který jsi obzvlášť pyšný, nebo který má pro tebe osobní význam? 

Zakládám si na těch nejstarších. U mnohých si přesně pamatuji, kde jsem je získal (vykopal). Buky z pasinků – Újezdec, Kaštan - UB, hrušeň - hřiby Pradliska , modřín - lyžování itálie, borovice - lyže Rakousko atd., takže je to taková připomínka těch navštívených míst. Když jedeme na dovolenou v příhodném čase, většinou si s sebou beru náčiní. 

Pokud máš bonsaje venku, jak se o ně staráš během zimy? Potřebují speciální péči? 

Jsou různé způsoby zazimování: - zimní zahrada (tu ale nemám) - uložení na chráněné místo a zasypání misek listím - vyjmutí z misky a zakopání na záhon. Stromky se nemusí zalévat, ale nesmí ani v zimě přeschnout. Já většinu uložím na rošty na chráněné místo a zasypu misky listím a nechám je zasněžit. Pak přes ně natáhnu plachtu. Některé ukládám do chlévka (místo zimní zahrady) a třeba jednou za měsíc je proliji vodou. 

Rostliny se nakupují na burzách? Existují katalogy, jako třeba u známek? 

Dnes je možno nakoupit všemožnou literaturu, kde jsou vyobrazeny krásné hotové bonsaje všech možných druhů. Pěstují se v různých tak zvaných stylech jako třeba: vzpřímený, kaskádový, lineární, šikmý, koště, dvojkmen atd. V blízkém okolí, v Sadech a ve Starém městě jsou bonsaicentra Isabélia a Tonja , kde je možné nakoupit vše potřebné k pěstování, ale i hotové rostliny v různých cenových relacích. Jak už jsem řekl, já hotové rostliny téměř nekupuju, ale když jedu kolem, vždy se tam zastavím, abych se pokochal tou nádherou. 

Existují v České republice komunity nebo kluby pro pěstitele bonsají, kde se sdílí zkušenosti?             Ano, existuji kluby bonsaistů, pořádají se různé kurzy a výstavy. Literatura na toto téma je k dostání je spousta. 

O bonsaích jsme si začali psát koncem roku, v zimě. Teď je léto. Co to pro Tebe, jako pěstovatele znamená? 

Léto je pro bonsaisty hodně náročné. Musí se dávat pozor, aby stromky při velkých vedrech nepřeschly.  Denně se musí zalévat a případně kropit – postřikovat a co 14 dnů přihnojovat. Nejlépe je z exponovaných míst přenést do polostínu. Navíc pokud chceme jet někde na dovolenou je třeba vše svěřit zodpovědné osobě. Pro nás je to soused a švagr Staňa Uher a zatím bylo vždy vše OK.

Co tě na této zálibě nejvíce baví nebo uklidňuje? Má pěstování bonsají pro tebe nějaký terapeutický účinek? 

Zahrada a stromy především mne baví už od mládí. Rád navštěvuju zámecké parky a kochám se starými stromy. Rádi na kole se ženou na kolech objíždíme památné stromy v okolí. Je to mnoho starostí, ale pro mne je to radost, když vidím, že rostlinky prospívají, na jaře rozkvetou a urodí se ti malinké jablíčka, trnky, hlohy nebo kaštany. Člověk „vypne“, zklidní se a to bylo pro mne, ještě když jsem pracoval, velmi potřebné a určitě i terapeutické. Taky mne to, občas, na chvíli odpoutalo od starostí a problémů kolem „sokola“. A ještě: musím říct, že jsem jenom takový samouk, na nějakých přednáškách jsem byl, za nějakého velkého bonsaistu ale ani moc nepovažuju. 

Kolik kusů nyní ve své sbírce máš? 

Po tvém dotazu jsem je schválně šel přepočítat a je jich 52. 

A samozřejmě mi to nedá: co pro Tebe znamenal a znamená fotbal, naše TJ a folklor? 

Fotbal jako takový byl od mládí pro mne sport č. 1. Moc rád jsem měl trénování žáků, ale to už potom pří zásadní funkcionářské činnosti a rodině nešlo zvládnout. No a folklor to jsou kořeny naší kultury, ty máš prostě v sobě a nelze s tím nic dělat. Začal jsem chodit do souboru v roce 1973, rok po jeho založení a prožil s ním nezapomenutelné zážitky, jak na mezinárodních zájezdech a festivalech tak i na spoustě krásných akcí u nás a v okolí. Musím přiznat, že ty zážitky s folklorem byly krásnější než s fotbalem. Naše TJ, to je pro mne ale srdeční záležitost. Když jsme s rodinou jeli autem okolo areálu, děti se mne vždy ptaly, proč se vždycky dívám na hřiště – tak to je. Za vším vidím spoustu odvedené práce a stráveného času. Je to samozřejmě i velká zodpovědnost, ale to už určitě víš. 

Ano, vím. Nasadil jsi svým vedením TJ vysokou laťku a my se ji snažíme udržet. Moc děkuji za celé toto naše povídání. Přeji Ti, aby se v pěstování bonsaí dál dařilo, aby jsi si užíval výletů s vnoučaty a hlavně aby sloužilo zdraví a všeho toho jsi si ještě dlouho a dlouho mohl užívat.

-josr-

PŘED PĚTAPADESÁTI LETY SE SVĚTILY KOSTELNÍ ZVONY

Dalším zajímavým výročím, které připadá na letošní rok je „půlkulaté“ výročí svěcení tří nových zvonů pro náš kostel. To se uskutečnilo 21. 6. 1970. V knize o historii naší farnosti tuto událost popisuje tehdejší pan farář P. Jaroslav Jošek:

                         „ V podvečer svěcení byly zvony uloženy na platoňák a děvčata z Újezdce a Těšova vůz i zvony vkusně ozdobily. Celá slavnost svěcení se vydařila. Počasí přálo více, než bylo třeba (kolem 30°C). Seřazení průvodu bylo u kaple v Těšově. Uspořádání průvodu si vzali na starost požárníci z Újezdce i Těšova. Účast byla veliká, krojovaných děvčat a dětí tolik, kolik už farnost dávno neviděla. Bylo totiž k slavnosti pořízeno mnoho nových krojů. Nejprve šli žáci nekrojovaní, pak nekrojovaná děvčata a chlapci, 50-ti členná krojovaná kapela s kapelníkem Františkem Škubalem, velká řada krojovaných družiček, potom děvčata v kroji, povoz s vyzdobenými zvony, který táhli krásní opentlení černí koně. Zvony vezl vyšňořený J. Kubík z Těšova. Za zvony šly kmotry zvonů. Kmotrami byly vlastně všechny ženy a dívky z farnosti, ale zastupovaly je z každé obce ženy současných nebo minulých zvoníků a za každou vesnici šla jedna dívka za mládež. Z Újezdce to byla Františka Lekešová, manželka kostelníka Tomáše Lekeše, Marie Šmídová, provdaná dcera kostelníka Cyrila Kovaříka, za děvčata Helena Haluzová. Z Těšova Marie Lisoňková, provdaná dcera zvoníka Josefa Hradeckého, Františka Dleštíková, manželka syna bývalého zvoníka Václava Dleštíka, za děvčata Marie Fojtáchová. Polichno zastupovala Anežka Kašpárková, a za děvčata Hana Urbánková. Z Maršova se zúčastnila Anežka Sukupová a za děvčata Marie Gabrielová. Za kmotrami následovali ministranti a kněží, za nimi dlouhá řada žen. Samo svěcení bylo vykonáno za zákristií, kde bylo vkusně upraveno podium. Všechno bylo přenášeno rozhlasem, takže všichni dobře slyšeli. Dvacetičlenný mužský sbor pod vedením varhaníka J. Kráčmary z Těšova a Aloise Zálešáka z Újezdce zazpíval dvě písně.. ... básně velmi pěkně přednesli M. Pijáková, žačka 4. třídy z Újezdce a Josef Lukašík, žák 5. třídy z Těšova. Po krátké zdravici každá z kmoter poklepala třikrát na zvon a byla s hudbou zazpívána sloka písně přiléhavá k názvu jednotlivého zvonu. Hned po svěcení bylo v kostele slavné Te Deum, zatím co se zvony vytahovaly na věž za doprovodu kapely. Za hodinu se ozvaly jejich krásně laděné hlasy“ 

Nové zvony ve své dílně odlil mistr zvonařský pan Josef Tkadlec z Halenkova u Vsetína. Náklady na ně činily 106 570 Kčs, zvon sv. Jana Křtitel stál 11 800 Kčs (váha 247 kg, tón d2), sv. Marie 12 700 Kčs (váha 256 kg, tón a), sv. Cyrila a Metoděje 11 000 Kčs (váha 255 kg, tón c2), materiál (měď a cín) 31 500 Kč, elektrické zvonění 33 440 Kčs, zbytek další režie se vším spojené. 

Poprvé zvony zvonily, k zármutku všech, na poslední cestě horlivého a obětavého varhaníka Aloise Zálešáka. 

Zítra, na hodovou neděli, tak trojice zvonů započne další díl své historie. 

Zdroje: T. Lekeš, R. Jančář „Újezdec u Luhačovic, dějiny farnosti a obce“, kronika SDH Těšov, filmový záznam ze svěcení zvonů 21.6.1970 

-josr-

ÚZEMNÍ STUDIE LOKALITA HOŘENŮŠKY

V souladu se stavebním zákonem zveřejňuje městský úřad Uherský Brod na svých webových stránkách dokument Územní studie Uherský Brod – lokalita Hořenůšky. Studie byla zveřejněna již v loňském roce a týká se plánů výstavby vícepodlažních bytových domů za školou v Újezdci v lokalitě Hořenůšky: Lokalita Hořenůšky o výměře přibližně 45 000 m2 je orientována ve směru severozápad – jihovýchod. Nabízí široké možnosti výstavby v oblasti bydlení, zejména individuálním. Z východní strany se dotýká zahrad stávajících rodinných domů, z jižní strany sportoviště základní školy, ze západní zemědělských ploch a na severní straně navazuje na novou čtvrť rodinných domů. Plánovaná zástavba tak vhodně propojí severně umístěnou čtvrť rodinných domů s původní zástavbou Újezdce.

-p@rs-

MEDVĚD V GOLIÁŠCE

O čem jsme byli zvyklí čítat z oblastí Tater nebo Jeseníků, to se děje najednou i u nás. Podle zpráv z různých médií máme medvěda přímo za humny. Fotopast myslivců jej zachytila 30. 5. v Goliášce. Opatrnost při vycházkách do lesa je tedy na místě.

-josr-

POZVÁNÍ NA ČERVNOVÉ AKCE - výstava, akce pro děti, fotbalový turnaj, hody...

Pro zájemce je v místní knihovně, až do konce měsíce června, instalována výstavka věnovaná protiněmeckému odboji a konci války v našich obcích. Tato byla k vidění 25. dubna v požární zbrojnici Těšov, při příležitosti oslav 80. výročí konce II. světové války.

Červen tradičně přináší spoustu zajímavých akcí:

                    

               

                 

-josr-

LETOŠNÍ PRVNÍ VÝROČÍ

 Nejstarší záznam o škole 

Letošní rok je bohatý na zajímavá výročí spojená s historií Újezdce. Jedním z nich je 240 let od nejstaršího doloženého záznamu o místní škole, pocházejícího z roku 1785. 

O dva roky později se školský obvod skládal ze čtyř obcí: Újezd (30 dětí), Těšov (23 dětí), Polichno (10 dětí) a Maršov (7 dětí). Rechtorem byl Johannes Matura*. Školní budova tehdy stála v místech dnešního čp. 41 a čp. 42. Bylo to za vlády císaře Josefa II., kdy počet škol výrazně vzrostl. Pokud se v okruhu půlhodiny chůze nacházelo 90–100 dětí, škola se zřídila**.

Pozn: Škola v Újezdci existovala pravděpodobně už v době předhusitské. V 15. století se stala českobratrskou, za období třicetileté války zanikla, ale v letech 1671 - 1679 se škola v Újezdci znovu uvádí. **

fotokopie jedné ze stránek ručně psané kroniky pana Mudráka

Maršovské děti a jejich dlouhá cesta za vzděláním

 

Zatímco Těšov a Polichno leží relativně blízko, Maršov byl vzdálený přibližně 5 kilometrů přes les. Tuto náročnou cestu museli chlapci i děvčata zvládnout, aby se dostali do školy. Podle pamětníků tomu tak bylo ještě těsně před druhou světovou válkou.

V zimě, kdy bylo kruté počasí, děti do školy nechodily i několik měsíců. Ani za dobrého počasí však cesta nebyla jednoduchá – brzké vstávání, dvě třetiny cesty lesem a zbytek po polní cestě. Bez pořádné svačiny dorazily na vyučování unavené a často pozdě. Odpoledne je čekala stejná štrapáce zpátky domů.

Teprve v roce 1939 byla v Maršově zřízena jednotřídka. Je těžké si představit, které z dnešních dětí by bylo ochotno takovou oběť podstoupit.

Naši rodiče chodili pěšky „na měšťanku“ do Uherského Brodu (nynější ZŠ Mariánské náměstí). My už jsme, v době autobusových spojů, často volili pěší túru na sídliště (dnes ZŠ Pod Vinohrady). Svět se mění a my s ním – jak praví písnička. Přesto je škoda, že dnes to u škol často vypadá jako na seřadišti taxislužby. Pohyb na čerstvém vzduchu ještě nikdy nikomu neuškodil.

 

Stará škola a její osud

Původní školní budova vyhořela někdy ve čtyřicátých letech 19. století, přesné datum není známé. Nová škola byla postavena v roce 1862 na pozemku farské zahrady (fara se tehdy nacházela přibližně uprostřed návsi, v dnešní horní části ulice Široká). Tuto školní budovu si možná ještě pamatuje mnoho z nás „trochu dříve narozených“. Ale o ní zase někdy příště.

snímek fary postavené v roce 1700 

*Radovan Jančář: Maršov, osudem zkoušená dědina

**Tomáš Lekeš st., Radovan Jančář: Újezdec u Luhačovic. Dějiny farnosti a obce

-josr-

ZÁPIS Z 9. ZASEDÁNÍ OSADNÍHO VÝBORU

ZÁPIS z 9. zasedání Osadního výboru pro místní části Těšov a Újezdec ze dne 20. ledna 2025

 konaného v Základní a Mateřské škole Uherský Brod-Újezdec, Podhájí č. p. 291  

Přítomni:

předseda OV – Karel Trousil

členové OV – Josef Srník, Ing. Antonín Mikulec, Bc. Michaela Součková, Monika Kreislová, Mgr. Aleš Doležálek 

zapisovatel OV – Kateřina Pummerová

pozvaní hosté – Ing. Marie Vaškovicová – místostarostka města Uherský Brod, Ing. Petr Velecký – vedoucí oboru rozvoje města 

Začátek zasedání: 17:00 hod Konec zasedání: 18:30 hod 

Návrh programu: 

1. Zahájení, schválení programu schůze 

2. Investiční záměr – pumptrack 

3. II. etapa opravy hřbitova v Újezdci 

4. Různé 

5. Diskuze, závěr Zasedání zahájil předseda OV Karel Trousil, přednesl návrh programu. 

Při hlasování program schválen všemi přítomnými členy OV. 

Osadní výbor projednával následující záležitosti:

  členové OV se seznámili s projektovou dokumentací pump-tracku v Újezdci. Ing. Velecký seznámil členy s návrhem prvků a budoucím využitím. Pump-tracková dráha bude splňovat požadavky závodní dráhy (soutěžní prostor s celorepublikovým využitím). V současné době je vydáno stavební povolení a řeší se dotace pro realizaci. V přilehlém prostoru bude osazen mobiliář (stojany na kola, koše, lavičky). V řešení je také umístění mobilního WC. Celkové náklady jsou předpokládány ve výši 4,5 mil. Kč (1,0 mil. Kč by měla pokrýt dotace). Noví členové OV s realizací souhlasí, ostatní členové se ve věci již usnesli 

  Ing. Velecký prověří možnost solárního osvětlení cyklostezky (Stará Těšovská);  II. Etapa opravy hřbitova je připravena k vypsání výběrového řízení

  členové OV se dotazovali na stav nového spolkového domu - byly uvolněny prostředky na projektovou dokumentaci (v současné době je vypracována pouze studie). Pro potřeby parkování u spolkového domu se pořád počítá s prostorem u nádražní

  členové OV se dotazovali, jak je to s opravou ulice Dr. Horáka - byl schválen investiční záměr, tj. byly vyčleněny prostředky na vypracování projektové dokumentace. Součástí záměru bude řešena i složitá křižovatka u hasičské zbrojnice. S realizací parkovištěm nad ordinací Dr. Navrátilové se stále počítá

  Ing. Marie Vaškovicová prověří vlastnictví chodníku v ulici Spojovací v Újezdci (na straně hospody U Honzy)

  Ing. Marie Vaškovicová informovala o výkupech pozemků určených pro obchvat Těšova a Újezdce a dále, že proběhlo další jednání se zástupci BD Panorama ve věci přístupové cesty k bytovým domům v ul. Nad Kostelem. 

V Uherském Brodě-Újezdci dne 20. ledna 2025 

Zapsala: Kateřina Pummerová 

Ověřil: Karel Trousil, předseda OV

POZVÁNKA NA KONCERT

První letošní kulturní akce se uskuteční už zítra, v sobotu 4. ledna. Bude jí vystoupení pěveckého sboru Dvořák v našem farním kostele. 

-josr-