Miro, kdy u Tebe došlo k myšlence zajímat se o tuto zálibu? Přece jenom, každý Tě známe spíš jako fotbalistu a funkcionáře TJ, k tomu tanečníka a zpěváka Rozmarýnu.
O bonsaje jsem se začal zajímat, až když jsme bydleli v Těšově, v novém domku. Mohlo to být někdy okolo roku 1992.
Impulsem pro to bylo zhlédnutí nějaké výstavy - už si přesně nevybavuju. Ale od mládí jsem měl rád a zajímal se o zahradničení, zejména o péči o stromy - ošetřování, roubování, očkování apod. Nakoupil jsem si nějakou literaturu, naštudoval a začal. V tuto dobu už jsem aktivně fotbal, z důvodu dlouhodobého zranění nehrál, ale byl jsem ještě v jeho samostatném výboru.
Na úvod si řekněme, co vlastně slovo " BONSAI " znamená:
Jedná se o japonský výraz kde BON - mělká miska a SAI - rostlina. Tím je prakticky řečeno vše.
Začal jsem tím prvním krokem a nakoupil první levné misky. Na nákup rostlin v centrech v tu dobu samozřejmě nebyly finance, tak jsem si hledal vhodné rostliny sám. „Zbonsajovat“ vlastně jde jakákoliv rostlina.
Takže třicet let dost tvrdé práce a hlavně velké trpělivosti. Klobouk dolů. Měli s Tebou u této záliby trpělivost i Tvoji nejbližší?
Musím říct, že ano měli, i když jsem se snažil stromečkům věnovat časově tak, abych tím co nejméně zatěžoval rodinu - zejména děti a jejich zájmy.
Vzpomeneš si na úplně první "stromečky"?
První stromky jsem hledal na pasinkoch a okrajích lesa, kde byly spásány dobytkem a měly už silnější kmínky. Byly to buky, javory, hlohy a pak i třeba jabloně, hrušně, duby atd. Některé z těchto mám doposud. Další jsem si vozil z jarního lyžování v Itálii, kde byly, zejména modříny, poškozené sesuvy kamení nebo sněhu, nebo jsem si vyhlédl při hřibařských vycházkách apod. Téměř všechny stromky mám vlastně " z vlastního chovu ".
Jak těžké je vypěstovat hezký tvar?
Vypěstovat pěkný stromek je opravdu běh na dlouhou trať. Co volně v přírodě vyroste za jeden rok, v malé misce trvá 7-10 let. A nákup víceméně hotových rostlin v bonsaicentrech je velmi drahý.
Pro rostliny v tak malých miskách je rozhodující voda a hnojivo. Voda denně, ve velkých vedrech i dvakrát denně a hnojivo každých 14 dnů. Takže je to prakticky stejné, jako když chováš domácí zvířata. Ty taky denně potřebuji pít a žrát.
Pro vytvoření požadovaného tvaru stromku, se používají různé techniky pro tvarování a je nutné zaštipování pupenů (tam kde si nepřejeme, aby rostlina přirůstala) po celé vegetační období. Takže vlastně pořád rostlinku hlídáš, aby se ti nerozrostla směrem, kde nemá.
Dobře, ale to vyžaduje i dost velkou představivost a být dopředu rozhodnutý jak konečný výsledek má vypadat
Ano, přesně tak. Některým stromkům nechávám jejich přirozený tvar - jak jsem je získal - tím směrem pokračuju. Jiné se snažím různým drátováním a zaštipováním takzvaně „zestařit“. To znamená snažit se, aby získaly tvar starého stromku, třeba zasaženého bleskem, nebo zatěžovaného stálými větry apod.
Jak dlouho trvá, než se z mladé sazenice stane "pravá" bonsaj?
Jak už jsem říkal, je to velmi dlouhá cesta. Když se díváš na vystavené bonsaje v bonsaicentrech, jejich stáří je u některých i přes 70 let. V Japonsku i třeba Číně jsou bonsaje staré i mnoho přes 100 let. Ale klidně uděláš i z malinkého stromku v malinké misce pěknou bansaičku - záleží na tom aby vzhledem vypadla jako zmenšenina starého stromku.
K těm stylům. Vytváříš je všechny, nebo máš nějaký z nich osobně nejradši? Podle snímků máš "všehochuť" ale zdá se mi víc vzpřímených.
Mám asi takovou všehochuť, nic úplně nehrotím a taky se všechno nemusí podařit, jak by sis představoval. Protože takové větší zásahy do rostliny už jsou potom nevratné.
A co škůdci? Kdo je největším nepřítelem těchto rostlin? Když tedy pomineme hrající si děti.
Je to stejné jako u "velkých" stromů?
Největším nepřítelem je sucho. U listnáčků můžeš, když vidíš povadlé listy, ještě zasáhnout a něco napravit. U jehličnanů, když už vidíš uvadající větvičku, je mnohdy konec a rostlina hyne - bohužel i to se stává. Jinak běžní škůdci - většinou mšice na mladých výhoncích.
Máš nějaký druh nebo konkrétní stromek, na který jsi obzvlášť pyšný, nebo který má pro tebe osobní význam?
Zakládám si na těch nejstarších. U mnohých si přesně pamatuji, kde jsem je získal (vykopal). Buky z pasinků – Újezdec, Kaštan - UB, hrušeň - hřiby Pradliska , modřín - lyžování itálie, borovice - lyže Rakousko atd., takže je to taková připomínka těch navštívených míst. Když jedeme na dovolenou v příhodném čase, většinou si s sebou beru náčiní.
Pokud máš bonsaje venku, jak se o ně staráš během zimy? Potřebují speciální péči?
Jsou různé způsoby zazimování:
- zimní zahrada (tu ale nemám)
- uložení na chráněné místo a zasypání misek listím
- vyjmutí z misky a zakopání na záhon. Stromky se nemusí zalévat, ale nesmí ani v zimě přeschnout. Já většinu uložím na rošty na chráněné místo a zasypu misky listím a nechám je zasněžit. Pak přes ně natáhnu plachtu. Některé ukládám do chlévka (místo zimní zahrady) a třeba jednou za měsíc je proliji vodou.
Rostliny se nakupují na burzách? Existují katalogy, jako třeba u známek?
Dnes je možno nakoupit všemožnou literaturu, kde jsou vyobrazeny krásné hotové bonsaje všech možných druhů. Pěstují se v různých tak zvaných stylech jako třeba: vzpřímený, kaskádový, lineární, šikmý, koště, dvojkmen atd.
V blízkém okolí, v Sadech a ve Starém městě jsou bonsaicentra Isabélia a Tonja , kde je možné nakoupit vše potřebné k pěstování, ale i hotové rostliny v různých cenových relacích. Jak už jsem řekl, já hotové rostliny téměř nekupuju, ale když jedu kolem, vždy se tam zastavím, abych se pokochal tou nádherou.
Existují v České republice komunity nebo kluby pro pěstitele bonsají, kde se sdílí zkušenosti? Ano, existuji kluby bonsaistů, pořádají se různé kurzy a výstavy. Literatura na toto téma je k dostání je spousta.
O bonsaích jsme si začali psát koncem roku, v zimě. Teď je léto. Co to pro Tebe, jako pěstovatele znamená?
Léto je pro bonsaisty hodně náročné. Musí se dávat pozor, aby stromky při velkých vedrech nepřeschly. Denně se musí zalévat a případně kropit – postřikovat a co 14 dnů přihnojovat.
Nejlépe je z exponovaných míst přenést do polostínu.
Navíc pokud chceme jet někde na dovolenou je třeba vše svěřit zodpovědné osobě.
Pro nás je to soused a švagr Staňa Uher a zatím bylo vždy vše OK.
Co tě na této zálibě nejvíce baví nebo uklidňuje? Má pěstování bonsají pro tebe nějaký terapeutický účinek?
Zahrada a stromy především mne baví už od mládí. Rád navštěvuju zámecké parky a kochám se starými stromy. Rádi na kole se ženou na kolech objíždíme památné stromy v okolí. Je to mnoho starostí, ale pro mne je to radost, když vidím, že rostlinky prospívají, na jaře rozkvetou a urodí se ti malinké jablíčka, trnky, hlohy nebo kaštany. Člověk „vypne“, zklidní se a to bylo pro mne, ještě když jsem pracoval, velmi potřebné a určitě i terapeutické. Taky mne to, občas, na chvíli odpoutalo od starostí a problémů kolem „sokola“. A ještě: musím říct, že jsem jenom takový samouk, na nějakých přednáškách jsem byl, za nějakého velkého bonsaistu ale ani moc nepovažuju.
Kolik kusů nyní ve své sbírce máš?
Po tvém dotazu jsem je schválně šel přepočítat a je jich 52.
A samozřejmě mi to nedá: co pro Tebe znamenal a znamená fotbal, naše TJ a folklor?
Fotbal jako takový byl od mládí pro mne sport č. 1. Moc rád jsem měl trénování žáků, ale to už potom pří zásadní funkcionářské činnosti a rodině nešlo zvládnout.
No a folklor to jsou kořeny naší kultury, ty máš prostě v sobě a nelze s tím nic dělat.
Začal jsem chodit do souboru v roce 1973, rok po jeho založení a prožil s ním nezapomenutelné zážitky, jak na mezinárodních zájezdech a festivalech tak i na spoustě krásných akcí u nás a v okolí.
Musím přiznat, že ty zážitky s folklorem byly krásnější než s fotbalem.
Naše TJ, to je pro mne ale srdeční záležitost. Když jsme s rodinou jeli autem okolo areálu, děti se mne vždy ptaly, proč se vždycky dívám na hřiště – tak to je.
Za vším vidím spoustu odvedené práce a stráveného času.
Je to samozřejmě i velká zodpovědnost, ale to už určitě víš.
Ano, vím. Nasadil jsi svým vedením TJ vysokou laťku a my se ji snažíme udržet. Moc děkuji za celé toto naše povídání. Přeji Ti, aby se v pěstování bonsaí dál dařilo, aby jsi si užíval výletů s vnoučaty a hlavně aby sloužilo zdraví a všeho toho jsi si ještě dlouho a dlouho mohl užívat.
-josr-