...Světová
válka stále pokračuje, zprávy z bojišť se do Újezdce dostávají od vojáků
přijíždějících na dovolenku. Otrhaní, hladoví, vrátit se na frontu už chce
málokterý z nich...
O den
později přichází na Obecní úřad telegram oznamující vznik nové republiky.
Dovolím si použít výňatek z knihy pánů Lekeše a Jančáře „Újezdec u
Luhačovic. Dějiny farnosti a obce“ kde na str. 71 je otištěna část zápisu z kroniky
psané místním farářem P.Skácelem:
„Telegrafická
zpráva přišla v 9 h. ráno. Byli jsme již připraveni a přichystáni, dal
jsem vyvěsiti naši trikoloru na věž. Na nádraží jsme upevnili velké znaky naší
nové republiky, celá nádražní budova byla od našich děvčic bohatě vyzdobena
věnci slováckými odpoledne a den na to byl svátek. Večer se shromáždila celá
obec před obecním domem, tam jsem měl řeč, zazpívali jsme Kde domov můj, Hej Slované
a Nad Tatrů sa blýska a potom se mládež i staří bavili a radovali u Klečků,
Matějíčků i u Balajků (názvy
místních hostinců, pozn. aut.).
O 8 hod. večer jsem šel do Těšova, tam jsme konali slavnost podobnou, na druhý
den totéž v Maršově a na Polichně. Ráno druhý den byly slavnostní
Bohoslužby. Kostel byl nabit, byla slavnostní kázání – radost veliká velmi.
....
.....Brzy po
ustanovení Národního shromáždění přišly zákony, jejichž ostří katolíci pociťovati
museli jako vyhlášení kulturního boje. To a potom okolnosti, že nová vláda
nemohla propustit a domů poslat vojska, že nemohla zastavit rekvizici obilí a
dobytka, že drahota nemíjela, ochladilo u lidí nadšení i radost. Všechna
nespokojenost z poměrů válečných, hořkost hrozných vzpomínek na přestálé
utrpení, musela se vybíti a skutečně, v okresu Brodském došlo na mnohých
místech k vybíjení a rabování obchodů, hlavně židovských, hned po
prohlášení republiky, dána do Brodu posádka, a jen té okolnosti dlužno asi
děkovati, že tam nedošlo k pogromům!“
V knize
se i dočteme, že ve válce z naší farnosti (Újezdec, Těšov, Polichno,
Maršov) jistě padlo 43 mužů a chlapců, 14 bylo uváděno jako nezvěstných.
Vládl
hlad, nejistota, nedůvěra k novým představitelům, žášť k těm bývalým.
Rodily se nové politické strany, na vesnici pronikaly doposud neznámé názory....
Republika
byla právě zrozené dítě. A ta se nikdy nerodí bez bolestí a útrap.
Máme ji
ale již sto let. A měli bychom být na ni hrdí. Nebylo a není v ní pokaždé
vše ideální, ale ta malá země ve středu Evropy je naše vlast, která má bohatou historii.
A určitě nejsem jediný, kdo říká, že ji má rád. „Kde domov můj...“ je pro mne
osobně nejhezčí písnička.
Během
dalších let jsou v historii Újezdce a Těšova s datem 28.října spojeny i tyto
události:
r. 1928
je v Těšově, po slavnostním průvodu a oslavách, zasazena „lípa Svobody“
(R.
Jančář „Těšovský rok“ str. 97)
v Újezdci u „lípy Svobody“
školní slavnost
(T.Lekeš st., R.Jančář „Újezdec u
Luhačovic. Dějiny farnosti a obce“ str. 89)
r. 1930 se
rozvodnila řeka Olšava
(R. Jančář „Těšovský rok“ str. 187)
r. 1946 na
rozhraní Újezdce a Těšova slavnostně odhalen Památník osvobození (viz foto)
(T.Lekeš st., R.Jančář „Újezdec u
Luhačovic. Dějiny farnosti a obce“ str. 115)
-josr-
-josr-
