Jsem z generace, která pamatuje „Místní lidovou knihovnu" v budově bývalého Místního národního výboru. V malé místnosti, uprostřed knížek v hnědých papírových obalech, opatřených modro-bílými štítky nás vítal pan Šustek svým „Salám alejkum...".
Knížky, to byl pro nás svět plný kouzel a fantazie. Dospělí při nich zapomínali na starosti běžných dnů, nám klukům vládnul Vinetou. (Občas jsme se i potajmu dostali k Rychlým šípům, tenkrát zakázané literatuře.)
Uběhla léta, doba i poměry se změnily, ale knížky se čtou stále. I když, po pravdě, díky všem možným moderním komunikačním technologiím a určitě i díky nechuti mladých číst, návštěvníků knihoven rázně ubylo.
Své k tomu může říct Mgr. Anna Josefíková, která v současnosti vede místní oddělení Městské knihovny Uh. Brod, které má sídlo na naší základné škole. Nemá zde jen knihy, ale i počítač s internetovým připojením volně přístupným pro návštěvníky.
Na uvítanou od ní uslyšíte veselé sokolské „Nazdar". Ona to totiž není jen knihovnice a učitelka v důchodu, ale i stále aktivní členka turistického oddílu Sokola v Uherském Brodě.
No a tak při návštěvách knihovny (a pomocí mailů) vzniknul tento rozhovor:
Pamatuji ještě půjčování knížek na bývalém MNV v Újezdci, pak to bylo vdomku v Těšově. Jaká byla pouť knížek, než se dostaly do příjemných prostor zdejší školy?
Do připojení Těšova a Újezdce (1976) měly obě obce samostatné knihovny, obě byly umístěny v budovách tehdejších MNV. Po připojení obcí k Uh. Brodu přešel knižní fond pod správu městské knihovny a obě knihovny se staly pobočkou Městské knihovny Uherský Brod. Knihovna v Újezdci stále sídlila na bývalém MNV, ale v době nemoci p. Boženy Šmídové byla určitou dobu zavřena. Pro knihovnu v Těšově byl mezi tím pronajatý rodinný domek p. Kelíška (čp. 135), kam chodili i čtenáři z Újezdce, proto si pamatuješ ten domek. Když majitel domku vypověděl nájemní smlouvu (1988), byl celý knižní fond převezen do provizorního skladu ve Stříbrnicích. Podařilo se sice získat a adaptovat prostory „na Kolářovém", ale následující restituce všechno změnila a knihovna v Těšově definitivně zanikla, malá část fondu byla přeřazena do knihovny v Újezdci, kterou jsem převzala po p. Šmídové v roce 1992-nevím to přesně. Je zásluhou tehdejšího vedení ZDŠ, že po zavedení plynového topení nabídlo prostory bývalé uhelny, ze které byla v r. 1996 nákladem asi 600 000 vybudována nynější knihovna.
Kolik svazků knihovna vlastní a jak se doplňují nové tituly? Kdo vlastně je zřizovatelem?
Knihovna čítá asi 3 640 svazků, knižní fond už od r. 1992 není obnovován, nové knihy se ke čtenářům dostávají prostřednictvím tzv. výměnného fondu, který spravuje a doplňuje Knihovna Bedřicha Buchlovana v Uherském Hradišti; výběr provádím sama, knihovna obstará dovoz, knihy jsou obměňovány přibližně každé tři měsíce. Knihovna v Újezdci je pobočkou Městské knihovny v Uherském Brodě, jejímž zřizovatelem je MÚ v Uherském Brodě. Na požádání čtenářů, většinou studentů, obstarávám určité tituly i z městské knihovny v Uh. Brodě.
Je vůbec, v době internetu a dalších moderních informačních technologií, zájem o čtení? Jak to sama, jako bývalá učitelka, pociťujete?
Všichni knihovníci i učitelé potvrzují pokles zájmu o četbu, ale nelze všechno svádět jen na moderní informační prostředky, i když to s nimi souvisí, lépe řečeno jsou nesprávně využívány. Už nejméně druhá generace vyrůstala při sledování audiovizuálních médií místo 20 minut večerní četby, kterou zprostředkuje někdo ze starších členů rodiny. Samozřejmě doba, kdy knihovnu během dvou půjčovních hodin navštívilo 30-40 čtenářů je nenávratně pryč, také kniha jako dárek přestala být součástí Vánoc a narozenin, ale nevidím v tom žádnou tragedii, prostě je třeba přes „krtečka, Ferdu mravence a jiné populární postavičky budovat čtenářský návyk v rodině, ve školním věku si už děti cestu najdou - jen to nesmí být nařízené, kdo nechce číst, nemá potřebu čtení, najde si cestu třeba až v dospělosti.
Čtenářská základna v našich obcích patří mezi ty lepší na okrese, nebo pokulháváme? A jaké věkové skupiny u nás vedou?
Čtenářská základna v našich obcích je ovlivněna skutečností, že už děti staršího věku docházejí do škol v Uherském Brodě a při různých odpoledních aktivitách je pro ně schůdnější vypůjčit si knihu ve školní knihovně nebo přímo v městské knihovně. Také skutečnost, že obě knihovny byly určitou dobu nefunkční, způsobila odliv čtenářů středního věku. Během roku je zapsáno pravidelně 70-90 čtenářů, ale jen 15-20 z nich je možno počítat ke stálým; ostatní jsou děti mladšího věku, které se přijdou zapsat po besedě nebo na doporučení paní učitelky, po odchodu na vyšší stupeň ZŠ už většinou odpadnou, nebo jsou to studenti, kteří hledají doporučenou literaturu - ti navštíví knihovnu 2-3krát během roku. Pak je zde 25 čtenářů nad 40 let a nakonec důchodci, kteří navštěvují knihovnu přibližně v intervalu 2-4týdnů, ty je možno počítat ke stálé čtenářské základně. Nejstarším čtenářem (věkem i délkou návštěvnosti) je pan J. Lejsal z Těšova, který navštěvuje knihovnu bez přerušení přibližně od roku 1974; v současné době mu knihy donáším.
Vřelé díky paní Josefíkové za odpovědi pro „Bloček" a taky je třeba jí popřát, aby čtenářů přibývalo, hlavně těch mladších a jí osobně, aby stále sloužilo zdraví a byla plná elánu, tak jako doposud.
Text a foto -josr-