Tento článek vznikal několik měsíců. Nápad stvořit ho mne napadl při setkání našeho ročníku v listopadu 2019.
Při těchto akcích se samozřejmě mluví o tom, kdo co dělá, jak se má, co děti, co vnučky a vnuci...
Majka Rapantová vzpomněla, že se "jejich mladá dala do velkého sportování a hlavně v zimě".
Zbystřil jsem sluch, víc se jí poptal a samozřejmě poprosil o kontakt na dceru, též Marii.
Je květen 2020, blíží se rozmělnění přísných opatření ohledně koronavirové epidemie, možná se brzy vrátíme k normálnímu životu.
Toto následující čtení snad, v těchto časech, dokáže povzbudit a zvednout náladu.
Rozhovor s extrémní sportovkyní (ona tvrdí, že jí není) paní Marií Laimgruber, jejíž motto zní:
Život je pohyb a závod je život v pohybu.
Závodím ráda – sama se sebou.
Vítězím ráda – sama nad sebou.
Ráda posouvám limity – ty svoje.
Cíl je moje cesta - cestou může být i závod.
Nevítězím v cíli, tam na bedně, tam, kam se dívám. Vítězím tam, odkud se dívám.
Vítězím tady a teď, v sobě.
Čistá hlava, silné srdce, zdravé tělo.
Nejlepší výbava pro každý závod. A pro každý ŽIVOT.
A to je HODNOTA života v POHYBU.
Majko, jak to tedy všechno začalo?
Sport mě bavil vždycky.
V Brodě jsem hrála v letech 2002 – 2006 florbal za 1.AC, ženskou druhou ligu.
Na tuto dobu mám jenom příjemné vzpomínky. Trenér Chovanec měl vždycky připravené tréninky, bavilo mě to. Z toho úplně prvního jsem si přinesla domů pořádný monokl. Dodnes si vzpomínám na mamčinu první rekaci: ,,Na co sas to dala?“
Předtím jsme, jako děcka, sportovali na hřišti a v parku na „horním konci“ v Těšově.
Lyžovat nás učil taťka (poz. JS: Cyril Rapant – jedna z gólmanských legend naší fotbalové TJ, jinak taky známý jako výborný harmonikář) na Lopatě a Myšačce na Lopeníku.
závodů – horské kolo, běh, maraton, běžky atd. Takže možností ,,vyřádit se“ je tady dost.
Mimochodem, u nás v Niedernsillu provozují hezký penzion Češi, který můžu vřele doporučit.
Zajímavý závod proběhl v lednu 2019, tzv. ICE 4 Life, o kterém mám na svém webu krátký report, můžete mrknout:
Znáte jméno Wim Hof ?
S kamarádkou jsme se tady přihlásili na jeho kurz, který je zaměřený na dýchání, vědomé otužování a nastavení mysli. Od té doby tuto metodu praktikujeme. Koupeme se v horských jezerech a potocích, klidně i v zimě, při tůře na skialpech :-)
Dokonce jsme pořádali s Jirkou Uhlířem tento kurz na hotelu Ambra v Luhačovicích.
Odkaz na W. Hofa jsem si našel až na Váš popud na internetu.
Co dokáže, to jsou fakt, pro „obyčejného smrtelníka“ extrémy. Ve zkratce: Otužováním zahnat nemoci a stresy.
Chcete říct, že toto je Váš "šálek kávy"? No, podle odkazu na web asi ano.
Jak se k takovémuto druhu sportování člověk dostane? Tím spíš "děvčica" ze Slovácka, kde ty zimy zase tak moc nemusíme?
Ano, je to můj "šálek kávy ". Tady na horách jsou k otužování skvělé podmínky. Horské
potoky a jezera. Nádhera. Dostala jsem se k tomu přes ledový triathlon.
V něm šlo o to, vystavit se působení chladu na dvě hodiny a zakončit závod v ledové vodě.
Takže jednu hodinu běhat, jednu hodinu byla volba mezi kolem nebo běžkami, a potom vlézt do vysekané díry v jezeře. Ve vodě byla délka pobytu dobrovolná. Já jsem tam byla něco kolem 3 minut. V popředí všeho stojí zdravotní benefity otužovaní.
Navíc je tato akce spojena s dobročinnou sbírkou na zlepšení kvality života lidi s rakovinou.
Otužování je skvělý způsob, jak posílit imunitu, posouvat hranice stresu, ale i naučit se více cítit své tělo. Je to jednoduchý a levný způsob, jak podpořit své zdraví.
Majka zmiňovala, že jste sportovec od mala, ale až teď se sportu věnujete daleko víc.
Prosím, můžete se o tom rozepsat? Popřípadě vypsat i úspěchy, kterých jste dosáhla?
Ano, sportovala jsem vždycky. Byla jsem teď 5 let s dětmi na mateřské. Moje tchýně mi s nimi pomáhala, díky čemuž jsem mohla každý den hodinu a půl trénovat a připravit se tak na triatlon.
Pro horské kolo je tady přímo ráj. Přes léto je tady série na horském kole "Pinzgau Trophy", kde jsem byla loni (2018) i letos (2019 celkově na druhém místě.
V Kitzbühelu se pořádá každý rok závod na Hahnenkamm, tam jsem byla dvakrát třetí.
Jen tak pro doplnění: Délka trati a její převýšení?
Hahnenkamm je 9 km a 900 výškových metrů
V horském triathlonu – 700 m plavání v jezeře, 19 km kolo s převýšením 650 m, 8 km běh do
vrchu s převýšením 900 výškových metrů - "Top Race" jsem byla dvakrát druhá.
V triathlonu " Tri Zell " jsem byla třetí.
Podařilo se mi vyhrát triathlon u Thumsee a místní běh v Niedernsillu.
Letos (2019) se mi podařilo vyhrát i triathlon v Kitzbühelu, ale po skončení jsem se dozvěděla, že mě diskvalifikovali, protože jsem si po kole neodložila helmu do připraveného košíku. To byla hořká zkušenost. Člověk se pořád učí.
Tak to muselo pěkně naštvat. U těchto závodů jsou až tak striktní pravidla?
Tento triatlon je v programu po hlavní části, kterou tvoří Mistrovství Evropy juniorů, takže rozhodčí zůstávají a dbají na dodržování oficiálních pravidel triatlonu.
No, a ještě s týmem jsme vyhráli letos v Salzburku Bussines Lauf.
Vyhrála jsem v roce 2019 i maraton na horském kole v Saalbachu.
A taky maraton na bežkách v Saalfeldenu. A horský duatlon v St Johann in Tirol.
Stačí tak?
Stačí? To jsou výsledky a počiny na úrovni aktivních špičkových sportovců, a ne jak píšete „sportování pro zábavu“. Co Vás k tomuto popohání? Jak získáváte motivaci?
Pro mě je to pořád sportovaní pro radost a pro zdraví. Ráda se setkávám s lidmi, které to stejně tak jako mne baví. :-)
Nejsou to žádné "velké" úspěchy. Všechno jsou to místní závody pro hobby sportovce. Ale tím, že je tady sportovců a aktivních lidí dost, a jsou pro věc zapálení, tak tomu odpovídá i úroveň organizace a nadšení pro věc.
Teď teprve jsem rád, že se Majka na srazu o Vašich úspěších zmínila.
Jen tak pro doplnění, i když vím, že je to neslušné: Kolik je Vám let, že dokážete takto "řádit"?
Letos (2019) mi bude 33. Rodina mě podporuje. Na některé závody na horském kole jezdí se mnou. Vyjedou lanovkou nahoru, kde čekají a fandí v cíli.
Předpokládám, že bez sponzorů se tyto závody asi dělat nedají. Podpora rodiny, to je úžasná věc, ale k výkonům je třeba i finanční zázemí. Jak to funguje ve Vašem sportování?
Co se týče financí, tak oblékám dres sportovního obchodu - BIG TIME SPORT, kde mám podporu.
Mohla byste popsat některý z Vašich tréninků?
Co se týče tréninku, tak nemám žádný dopředu naplánovaný program. Podle chuti a nálady si každý den rozhodnu, co budu dělat.
Teď ráda vyrážím na lyže a na běžky, potom přesednu na kolo, které střídám s během a plaváním. Ráda si ale i zahraju tenis.
A nějaký veselejší zážitek, než ten se špatně odloženou přílbu :-)?
Můj první závod na horském kole v Kitzbühelu jsem jela v teniskách (jako jediná bez „klipsnu“, a tak jsem byla tak trochu za „exota“ :-). Veselých vzpomínek je hodně. Máme tu skvělou partu lidí, kteří mají podobné zájmy. Někdy trénujeme i společně.
Jaké máte plány pro letošek? Zahálet a usínat na vavřínech určitě nebudete.
Letos se chci zúčastnit triathlonu v Zell am See a Kitzbühelu, zopakovat sérii na horském kole Pinzgau Trophy a zúčastnit se na World Games of Mountainbiking v Saalbachu.
Stávající situace mění všechny plány. Letos budou nejspíš i závody v létě odřeknuty. To ale nic nemění na denní dávce pohybu a tréninku. Jak jsem už říkala, netrénuju pro závody. Ty mi dávají možnost setkávat se s kamarády, procvičit si vůli a koncentraci, a také mě motivují dostat ze sebe v ten čas maximum. Naše hlava a myšlení stanovuje limity. Na tom se dá pořád pracovat :-) A to nejen v oblasti sportu..
Jak tak postupně skládáme tento rozhovor, tak se ptám, jestli je něco nového. Na to přišla od Majky další zpráva:
Dobrý den Josefe,
Mám za sebou maraton na běžkách v Saalfeldenu, 42 km, čas 2:00:32, druhé místo.
Jinak se mi pomalu rozrůstají cvičící skupinky, tak mě těší, že člověk může sportovat i v
"pracovní " době.
Takže koníček se stal prací?
Ano, koníček se stal „prací“. Abych si mohla kvůli dětem sama organizovat čas, založila jsem si na podzim živnost. Věnuji se jednotlivcům i skupinkám a moc mě to baví!
Mimochodem, existuje na Vaše příjmení Laimgruber i český ekvivalent?
Myslím, že ne.
Na závěr mi nezbývá než Majce poděkovat za několikaměsíční dopisování, za její čas věnovaný
odpovědím a hlavně popřát mnoho dalších sportovních úspěchů. Samozřejmě zdraví a rodinnou pohodu.
No a třeba to vyjde a někdy se i osobně potkáme.
-josr-