Náhoda tomu chtěla, že jsem se
při jedné narozeninové oslavě potkal po delším čase s Jožkou Brulíkem.
Známe se léta (odkud, než ze hřiště J, z fotbalu), vím, že býval
aktivním stolním tenistou, ale taky že je i náruživý holubář. A tak debata
samovolně přešla na toto téma. A na jejím základě pak vznikl tento rozhovor.
Protože on totiž pan Josef Brulík
je VELMI ÚSPĚŠNÝ český chovatel holubů, majitel a trenér šampionů.
Vzpomínám si, že za našich
dětských let chtěl každý kluk mít doma nějakou tu“andulku“, hrdličku nebo i
holuba. Ti se kupovali u kamarádů či různých strýců holubářů. Na pár dnů se
měli zavřít do přichystaného „bydlení“. Po třech, čtyřech dnech vypustit. Nebyl
jsem jistě jediný, kterému pak hned ti krasavci odlétli k původnímu
majiteli.
Jak to bylo u Tebe se začátky
chovu holubů?
S chovem poštovních holubů jsem začínal postupně. Už jako
malého kluka mě zajímala příroda, moje toulky s dalekohledem a časopisy
Myslivost v batůžku byly pravidelné.V té době už se u nás doma chovala
různá zvířata včetně holubů. Můj zájem o ně se postupně zvyšoval, fascinovala
mě jejich schopnost návratu z velkých vzdáleností. V místní knihovně
jsem si půjčoval knihy o holubech, chovu a jejich nemocích. Objednal jsem si odborný
časopis a po nějaké době byla moje teoretická příprava na celkem slušné
úrovni. Ta praktická byla ale stále nulová. V té mi velmi pomohl místní skvělý
člověk a vynikající chovatel pan František Man.
Dlouhé hodiny se mnou pravidelně diskutoval a postupně mě zasvětil do tajů
tohoto nádherného koníčka. Po výstavbě holubníku, který už byl plánován
speciálně pro závodní poštovní holuby, začala trenérská práce se vším všudy.
Říkal jsi mi, že každý chovatel
si musí vytvořit systém chovu a péče. Základem této skládačky je krmení. Jaké
se používá? Je to osobní alchymie
každého jednotlivce?
Je to tak. Systém chovu a krmení jsou základ. Krmivo musí být
čisté a skládat se z co nejvíce druhů zrnin. Na začátku týdne se krmí
ráno i večer lehce a ke konci se přidává víc energie, například kukuřice.
Krmením se dá v přípravě holubů dost získat, a proto je
velmi důležité. Každého holuba krmím zvlášť v budníku. Je to proto, abych
kvalitní energetickou směsí krmil jen holuby, kteří půjdou v neděli na závod,
ostatní dostanou lehkou dietní. Dávka pro jednoho holuba je polévková lžíce ráno
a další večer, koncem týdne, pokud je holub chystaný na závod, se u něho ve
čtvrtek a pátek dávka mírně zvýší o kukuřici. Směs pro holuby se dnes kupuje
hotová, a záleží na každém jakou značku a složení si vybere.
Píšeš, že krmíš holuby každého
zvlášť. To ale musí zabrat spoustu času.
Kolik „svěřenců“ vlastně
vychováváš?
Na mém holubníku sedí dvacet pět závodníků.Dát každému ráno
a večer polévkovou lžíci krmení nezabere až tak moc času,zhruba deset minut a
je hotovo. Velmi důležité je, aby při krmení byli holubi ve svých budnících a
viděli chovatele, jak je krmí, získá si jejich důvěru.
Máš některé jednotlivce pojmenované?
Jména svým holubům raději nedávám, určitě by mě to trošku
ovlivnilo při selekci a ta je základní faktor úspěchu.
Slovo trénink je nám fotbalistům
známe. Víme, co na něm čekat. Ale trénink holuba? Prostě ho jen někam vyvezeš a “leť,
chlapče, ukaž se“?
Trénink holubů je u mě většinou ve středu, někdy ve čtvrtek,
podle počasí a mého času. Závodím pouze se samečky. Samičky čekají na své
protějšky vždycky doma.
Probíhá to tak, že pochytám samečky do přenosky, kde jsou
každý zvlášť, aby mezi sebou nebojovali, a odnesu je do garáže.Pak se vypustí samičky z voliéry, která je mimo holubník. Prakticky o nich holubi nevědí. Jsou nakrmeny a až nalétnou do svých budníků, tak naložím samečky a zavezu je zhruba třicet kilometrů od domova (např. do Buchlovic). Tento trénink je velmi důležitý. Holub se naučí rychleji zorientovat. Po doletu ho čeká samička. Po půl hodině jsou samičky odneseny a holuby nakrmím. Holub musí k chovateli mít důvěr, a když se k tomu přidá kvalitní krmení a samička, je o motivaci postaráno.
Samičky jsou celý týden mimozávodní holubník a můžou své samečky vidět pouze hodinu po doletu ze závodu nebo tréninku. Dva měsíce to musí vydržet, po dobu závodů. Pak můžou snést vajíčka a vychovat mládě.
No teda. Být toto u lidí, už by na Tebe vyběhly
feministky s tím, jak utlačuješ „něžné pohlaví“ J
Selekce. Další zajímavé téma.
Píšeš, že záleží na citu a zkušenostech chovatele. V kostce. Co u ní
rozhoduje? Předpokládám, že outsidery nedáváte hned na pekáč. Že je asi někomu
prodáš či daruješ.
Selekce, to je opravdu velmi důležitá součást soutěžního
chovu. U mne probíhá podle několika kritérií. Vyjmenuji
nejdůležitější:
Povaha, vzhled, osvalení, vůle, úspěšnost v závodech.Jen těžko se to dá nějak podrobně dál rozepsat, tady je potřeba zkušenosti a již dříve zmíněný cit.
A jak dlouho vlastně trvá výchova
špičkového holuba? V jakém věku je nejvýkonnější?
Holubi závodí už od tří měsíců, takže velmi mladí. Začínají se
cvičit na krátkých vzdálenostech, které se postupně zvyšují.Spolehliví
závodníci z nich jsou až ve dvou letech či později. Chov a závody holubů stojí
spoustu času a samozřejmě i financí.
V chovu holubů, jako v každém jiném sportu, je důležité se
nejdříve naučit prohrávat. Až trpělivá a svědomitá práce vás dovedou k výhrám.
Své holuby velmi dobře známa vím přesně, kdo jsou rodiče, a jestli je holub na krátkou vzdálenost anebo spíš na dlouhé tratě. Ke každému se musí při selekci přistupovat jinak.
Holubi na dlouhé tratě vyspívají později než sprinter. Dobrý holub na dlouhou trať se začíná prosazovat kolem tří let a může spolehlivě závodit i dalších pět.
Sprinter je schopen vyhrát už jako roční a ve dvou až třech letech je pak nejvýkonnější.
Výsledky, kterých jsi dosáhl,
jsou fantastické. A vidíš, nebýt našeho setkání a povídání při oslavě, nikdo by
se o nich nedozvěděl. Publikuješ je Ty sám někde?
Kde se vlastně základní údaje o
všech těch holubích šampionech dají nalézt?
Výsledky a vše podstatné o poštovních holubech je možné
najít na stránkách Českomoravského svazu poštovních holubů.
Můžeš trošku víc popsat úspěchy Tvých svěřenců?
To všechno, co je popsáno výše,při maximální pečlivosti a
trpělivosti, vede k holubům, kteří u mne vyhrávají v celorepublikových
soutěžích.
V roce 2012 se mi podařilo reprezentovat ČR na
Olympiádě poštovních holubů v Nitře. V roce
2016 jsem se svými „ročáky“ vyhrál celostátní mistrovství ČR.
Letos si velmi cením vítězství ze závodu v Duisburgu vzdáleného přes 800 km, kde své nejlepší holuby vyslali chovatelé z celé Moravy a můj holub dokázal tento závod vyhrát. Porazil neskutečných 3622 opeřených soupeřů!
Několikrát jsem vyhrál se svým holubem1.Eso ČR .
Těch úspěchu je celá řada a myslím, že není potřeba je všechny vypisovat, důležité je, aby si ten, kdo si článek přečte, získal lepší pohled na tyto úžasné ptáky.
Dá se vůbec nějak finančně zhodnotit Tvůj chov, Tvoji
závodníci? Předpokládám, že k tomu všemu je třeba mít i pojištění. Přece
jenom, přijít o špičkového holuba, to není pak jen tak.
Holuby pojištěné nemám,a ani můj chov nechci hodnotit a
přepočítávat na peníze.
Pokud mne požádá začínající nebo mladý chovatel, tak mu
vždycky holuba daruji, jinak je samozřejmě i prodávám. Když je chovatel
úspěšný, tak si je schopen částečně pokrýt náklady, které závodění stojí.
A co nejemotivnější zážitek
s holuby?
Emoce patří ke každému sportu, poštovní holuby
nevyjímaje.Bylo spoustu momentů, které mě při závodech nadchly,ale určitě
největší byl, když se mi po několika dnech vrátil můj skvělý závodník s číslem
1500 vyčerpaný domů.Tento holub získal rok zpátky titul 1.Eso ČR, tudíž už
podle nepsaných holubářských zásad neměl závodit. Já si razím svoji cestu. Adíky
tomu tento holub získal letos znovu titul 1.Eso OZ Uherské Hradiště!
Titul „1. Eso“ značí co?
Aby se holub mohl pyšnit titulem Eso, musí za celou sezónu,
která trvá tři měsíce, podávat skvělé výkony.Závodí se každou nedělia ve velké
konkurenci, čítající kolem tří tisíc holubů.Můj holub dokázal získat 2x první
cenu, třikrátdruhou a ještě několik umístění do dvacátého místa v této velké
konkurenci. To ho vyneslo na nejvyšší příčku a může se pyšnit titulem 1 Eso ČR
2017!Letos to tento skvělý závodník dokázal zopakovat a po ne úplně povedeném
roce 2018 získal titul 1. Eso OS Uherské Hradiště 2019!
Dva mé skvělé závodníky, Olympioniky, ode mne dokonce odkoupili nejznámější chovatelé na světě, rodina Herbottsů z Belgie.
No tak to je opravdu skvělý
úspěch. Přeji Ti a určitě po přečtení tohoto rozhovoru nebudu sám, aby se Tobě
i Tvým holubům i nadále dařilo, abys měl radost a potěšení ze svého koníčka a
snad si i vychoval nějakého svého nástupce.
Děkuji za přání i za rozhovor.
A ještě, na závěr tohoto
povídání, bych velice rád poděkoval mé rodině za velkou podporu. Bez ní bych v holubařině těchto úspěchů jen
stěží dosáhl. V neposlední řadě také svému otci, který se mi o holuby pomáhá
starat.
Děkuji za Tvůj čas věnovaný
přípravě tohoto článku. A přeji hodně štěstí ve sportu i v životě.
-josr-
-josr-