Ano, přesně tak, jak je psáno v nadpisu, se mne ptala kamarádka Jitka těsně po skončení benefičního koncertu konaného v pátek 4. ledna ve sloupovém sále uherskobrodského muzea.
Píšu. Píšu až dnes. Není to proto, že bych dlouze čekal na odpovědi mnou oslovených zástupců souborů Čerešňa a Súsedé, ale prostě proto, že dřív se nenašlo více času (anebo pomalu lenivím a jen se vymlouvám? :-) ). Mnoho let pravidelně s manželkou Hankou chodíme na benefiční koncerty do Šumic. Jasně, vystupují tam vnuci. Ale vystupuje tam vždy celá dědina. Všichni se zapojují do nádherné akce, která pomáhá registru dárců kostní dřeně, léčbě těžce nemocných dětí a v neposlední řadě i vlastním občanům. A pokaždé jsem si říkal: "Proč něco takového nemůže být i u nás?"
No, hned jsem si odpověděl. Není kde. A když by bylo, kdo?
A najednou se ke mně dostala pozvánka na letošní akci. Krásné, milé překvapení. Konečně to někdo dokázal. A jak parádně! Komponovaný pořad se musel líbit každému z nás, kdo jsme ten večer v sále byli.
No a samozřejmě hned mi bylo jasné, že se musím protagonistů večera zeptat kdo s nápadem přišel, kdo sestavil program, aranžmá. No prostě kdo v tom všem "měl prsty". Dáma má přednost. Zde jsou řádky od paní Martiny Trousilové, ze souboru Čerešňa:
Již dvakrát jsme měly s holkama z Čerešně možnost zpívat v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Uherském Brodě na „Vánočním zpívání“. Zpívání v kostele se nám velmi líbilo, akustika je tam výborná a kostel má vždy svou zvláštní posvátnou atmosféru. Tak jsme se shodly, že by nebylo špatné nějakou podobnou akci také uspořádat.
Jelikož pracuji v brodském muzeu a vím, že krásná akustika je i u nás ve Sloupovém sále, přišla jsem s tímto nápadem za naším panem ředitelem už před Vánoci 2017. Již tehdy souhlasil. Ale jelikož část členů CM Rozmarýn hraje také v CM Ohnica a ta připravovala na ten rok "šňůru" vánočních koncertů, tak jsme své plány přesunuli až na Vánoce 2018. Mezi svátky se nám ale nepodařilo najít vhodný termín, takže byl koncert nakonec pojat jako novoroční. Nápad na koncert benefiční vzešel, myslím, od primáše CM Rozmarýn Jana Mudráka, a jelikož můj muž už jednou jednal s paní Pospíšilovou, jejíž syn Prokop bojuje z nejtěžší formou dětské mozkové obrny spastickou kvadruparézou, o finanční výpomoci a nabízel jí výtěžek z Fašanku, tak jsme se obrátili na ni, jestli by do toho s námi "šli". Dcera paní Pospíšilové Šárka je bývalou tanečnicí Rozmarýnu, tím ta rodina pro nás nebyla neznámá. Muzeum nám vyšlo také vstříc a přislíbili zajištění propagace, sálu, zvuku i osvětlení. Kolega Aleš Kapsa byl ochoten se ujat průvodního slova.
V červenci jsme se sešli - Jan Mudrák, Pavel Mudrák, Pavel Velecký, Aleš Kapsa, Jana Mikulcová a já a vznikl počáteční nápad, jak by mohl program koncertu asi vypadat. Aleš Kapsa nastínil představu obsahu textů z knihy Giuseppe Ricciottiho a Vladislav Ilík s Janem Mudrákem si vzali na starost vyhledání písní a jejich zpracování v hudebních úpravách pro oba sbory. No a potom už se jenom zkoušelo, zkoušelo a zkoušelo :).
Trochu jsem lovila v paměti, jak to vlastně všechno bylo, ale myslím, že asi nějak takto :).
Svých pár řádků přidal i vedoucí mužského sboru Súsedé pan Pavel Mudrák:
Myslím si, že u zrodu myšlenky bylo trio Martina Trousilová, Aleš Kapsa a Jan Mudrák. I když přesný zrod myšlenky nevím. My jako MS Súsedé jsme uvítali, že jsme byli přizváni k tomuto projektu jako spoluúčinkující.Nácvik začal zhruba v polovině října a vyvrcholil v prosinci. Pro nás to byla nová zkušenost a docela dost zkoušení. Hlavně v závěru, kdy bylo potřeba sladit nacvičený zpěv s muzikou. Pro mnohé z nás to bylo úplně první setkání s takovýmto nácvikem, aby to s muzikou vzájemně zapadlo. Takže nám to dalo i zabrat. Do toho ještě bylo potřeba zkoušet na vánoční vystoupení v kostele, takže závěr roku byl pro Súsedy docela našlapaný. Ale snad to mohu říci za všechny chlapy: "Určitě jsme nelitovali!". Měli jsme velkou radost, že se celý projekt povedl a že jsme se na tom mohli podílet a udělat tak něco pro dobrou věc. To se pak radost z povedeného vystoupení znásobí.
A určitě se těšíme na další spolupráci se souborem Čerešňa a s Rozmarýnem třeba i na podobných projektech.
Oběma děkuji za pomoc s tímto článkem. Všem vystupujícím moc děkuji za krásný program a doufám, že brzy zase o nich budu moci napsat.
A ještě odkazy na fotografie od paní Švehlíkové a videonahrávku z onoho večera.
-josr-